České resumé

Číslo 2005/3 Prágai Tükör zahajuje rozhovorem s Istvánem Szabó, mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Maďarské republiky v České republice. V rozhovoru bilancuje své roční působení v České republice a udává přehled o současném stavu maďarsko-českých politických vztahů. V rubrice Několik knih Ilona Gál a Pavel Sladký recenzují české vydání kriminálního románu Sándora Tar Šedý holub a objasňují postavení Tara v současné maďarské literatuře. Autorem další recenzované knihy je historik László Gulyás a tématem jeho sborníku je osud Slovenska a Vojvodiny od Rakousko-Uherské monarchie až po současnost. Recenzi napsal Ferenc Farkas. Třetí kniha informuje o menšinových organizacích Maďarů žijících v západní Evropě. Autorem recenze je János Zoltán Kokes. V rubrice Trocha klasické literatury přinášíme úryvek z cestopisné knihy Europica varietas Mártona Szepsi Csombor, vydaného v roce 1620 v Košicích. Z obsáhlé knihy otiskneme jednu kapitolu, která pojednává o Čechách. V rubrice Naše dějiny přinášíme první část studie historičky Heleny Noskové o historii Maďarů v Československu po druhé světové válce. Autorka na základě archivních pramenů v této studii zkoumá zejména historické pozadí násilného vystěhování slovenských Maďarů do Českých zemí. Do rubriky O jazycích - o našem jazyce napsal studii o jazykovém humoru maďarštiny lingvista Géza Balázs. V rubrice Setkání kultur hudební kritik Vladimír Říha píše o úspěšných koncertech dirigenta Ivána Fischera a Budapest Festival Orchestra na letošním ročníku festivalu Pražské jaro. V dalším článku Pavel Sladký informuje o třech maďarských filmech, uvedených na 40. Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Zde můžeme přečíst jeho kritiku na filmy Nepohřbený muž od Márta Mészárose, Distrikt od Árona Gaudera a Dallas Pashamende od Adriana Roberta Pejo. Poté následuje rozhovor Michala Procházky s Martou Mészáros při příležitosti uvedení jejího filmu Nepohřbený muž v soutěžní sekci karlovarského festivalu. Rubriku uzavírá esej Lindy Konášové o filmu Istvána Gaála Proud. V tradiční rubrice Ukázky z české literatury Margit Zádor představuje tvorbu Miroslava Horníčka, jehož novelu Růže tetě Růže můžeme přečíst v jejím překladu.

V příloze Panorama Ferenc Farkas seznamuje čtenáře s krakovskými památkami se vztahem k maďarské kultuře. Poté Dávid Császár píše o programu pro studenty Work and Travel a jeho pobytu ve Spojených státech. V následujícím článku Tünde Ambrus uvažuje o možnostech, které by vedly k zatraktivnění programů Svazu Maďarů pro mladší generaci. Poté Kornélia Dienes přináší reportáž o folklorním festivalu Praha srdce národů, János Kokes o vzpomínce na Jánose Esterházyho v Mírově a o založení spolku Artura Görgeyho, jehož cílem je podpora maďarsko-českých vztahů zejména v oblasti přírodních věd. Katalin Szilvássy vzpomíná na červnové vystoupení legendární maďarské rockové skupiny Omega v pražské Lucerně. V následující reportáži János Kokes vzpovídá osmdesátiletou Anna Szőcs, Maďarku žijící v Praze víc než půl století. V rubrice o laureátech Nobelovy ceny maďarského původu István György Palágyi píše o Elie Wiesel, který obdržel Nobelovu cenu za mír v roce 1986. Přílohu uzavírají stránky určené dětem, jež přináší úryvek legendy o zakladatele maďarského státu Sv. Štěpánovi, dále několik letních lidových dětských her a ukázky tradičních řemesel.