České resumé

V úvodu časopisu Prágai Tükör číslo 2005/4 v rubrice Aktuálně připomíná János Kokes patnácté výročí založení Svazu Maďarů žijících v českých zemích, ohlíží se za minulostí organizace a analyzuje její současnou situaci i obtíže, s nimiž se potýká. Následuje rozhovor s Andrejem Sulitkou, vedoucím sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny, jenž podává přehled o situaci menšin v České republice a vládní menšinové politice i o zákonech vztahujících se na podporu menšin. V rubrice Několik knih přibližuje Tibor Szentandrási svazek novel mladé maďarské autorky ze Slovenska Zsófie Bárczi s názvem A keselyű hava (Čas supa), jenž byl od svého loňského vydání vyznamenán mnoha významnými literárními cenami. Jednu z novel svazku předkládáme také našim čtenářům. V rubrice Skryté poklady nás Tamás Berkes seznamuje se zprávou z budapešťské cesty českého novináře Alexandra Glückseiliga, která vyšla roku 1896 na stránkách časopisu Dámské besedy, ilustrovaných novin určených především ženám. Poté si budeme moci přečíst také samotné dojmy z cesty, jež nám přiblíží český pohled na Maďary na přelomu 19. a 20. století, jejichž hlavním tématem je ovšem budapešťská Miléniová výstava a vylíčení autorových budapešťských zážitků v nonšalantním konverzačním stylu příznačném pro přelom století. Rubrika Naše dějiny přináší pokračování studie Heleny Noskové o Maďarech v českých zemích, které se věnuje situaci československých Maďarů po roce 1945, respektive jejich perzekuci v letech 1945-1947. Pojednává o pozadí politických rozhodnutí, které vedly k vysídlení části Maďarů z jižního Slovenska do českých zemí a dalších do Maďarska. U příležitosti dvousetletého výročí pak Attila Detáry připomene bitvu u Slavkova. V rubrice Panorama esejů rozebírá výtvarník Ottó Szabó, jaká je výtvarníkova filozofie umění a jak uvažuje o dějinách umění. V následující eseji připomíná literární kritik a překladatel básní Vladimíra Holana do maďarštiny István Vörös sté výročí Holanova narození. Esej nám přiblíží, jaké literární souvislosti Vörös v Holanově poezii odhalil, i to, jaký je překladatelův vztah k původním básním. Následuje Holanův básnický cyklus „Chór“ ve Vörösově překladu. V rubrice Setkání kultur připomíná filmový kritik Stanislav Buzek osobnost filmového režiséra Zoltána Fábriho, přibližuje odezvu Fábriho filmů v českém filmovém umění a rozebírá způsoby, jakými zobrazovali Fábri i jeho čeští současníci ve svých filmech společenské problémy doby. Na výstavy fotografa Viktora Kopasze poté obrací naši pozornost historička umění Helena Musilová, kurátorka Kopaszových pražských výstav. Po ní nás József Szilvássy obeznamuje s prací, publikacemi a záměry bratislavského nakladatelství Kalligram a přináší rozhovor s ředitelem nakladatelství László Szigetim, jenž se stal v 90. letech pro milovníky středoevropské literatury známým především díky svazku rozhovorů s Bohumilem Hrabalem. Časopis uzavírají Ukázky z české literatury. Tentokrát nás Margit Zádor seznamuje s dílem Alexandra Klimenta a předkládá jeho povídku Rychlovlak ve vlastním překladu.

V úvodu přílohy časopisu Panorama si můžeme přečíst referát Évy Weszely o letním vzdělávacím táboře Svazu Maďarů žijících v českých zemích, následovaný stránkami Studentského kroužku Endre Adyho. Zde vzpomíná Dávid Császár na své zážitky z cesty do USA a dále si můžeme přečíst hodnocení jednoho koncertu a výstavy. Následující článek se věnuje úvahám české vlády o způsobu odškodnění Maďarů vysídlených po druhé světové válce do českých zemí. V dalším příspěvku se dozvíme o vzniku Společnosti Artúra Görgeye v Praze, jejímž úkolem je rozvoj česko-maďarských vztahů na poli vědeckého výzkumu. V cyklu představujícím nositele Nobelovy ceny maďarského původu se tentokrát seznámíme s Györgyem Oláhem. Konečně následuje další článek z etnografického cyklu, oživující zvyklosti spojené se svatbou. Přílohu uzavírají Dětské stránky, na nichž si přečteme, jak se vydařil letní tábor spolku Iglice v Sóskútu a dále se můžeme přiučit lidovým řemeslům a seznámit se s tradičními maďarskými lidovými hudebními nástroji.